PRACOVNÍ ŘÁD
Městská část Praha – Ďáblice
Úřad městské části Praha –
Ďáblice
Zastoupený: Vlastimilem
Foučkem – tajemníkem úřadu
Podle § 306 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, vydávám tento
P R A C O V N
Í Ř Á D.
Část I
Rozsah platnosti
Čl. 1
1. Pracovní řád je závazný pro zaměstnavatele a pro všechny zaměstnance.
2. Na zaměstnance, kteří pracují u zaměstnavatele na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, se nevztahují ustanovení pracovního řádu upravující pracovní dobu a dobu odpočinku, překážky v práci na straně zaměstnance, dovolenou a skončení pracovního poměru. V případě, že je právo na dovolenou a na překážky v práci na straně zaměstnance sjednáno v dohodě o pracovní činnosti, vztahují se na zaměstnance, který vykonává práci na základě dohody o pracovní činnosti, také ustanovení pracovního řádu upravující dovolenou a překážky v práci na straně zaměstnance.
Část II
Pracovní poměr
Čl. 2
Vznik pracovního poměru
3. Pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem se zakládá pracovní smlouvou.
4. Pracovní smlouvu jménem zaměstnavatele uzavírá tajemník úřadu. Pracovní smlouva se uzavírá písemně nejpozději v den nástupu zaměstnance do práce. Jedno vyhotovení pracovní smlouvy se vydává zaměstnanci.
5. Před sjednáním pracovního poměru přijímaný zaměstnanec tajemníkovi předloží doklad o skončení předchozího pracovního poměru (zápočtový list), vyplněný osobní dotazník, doklad o dosaženém vzdělání, osvědčení o zdravotní způsobilosti, doklad o nařízeném výkonu rozhodnutí srážky ze mzdy, výpis z rejstříku trestů ne starší než tři měsíce a 1 fotografii pasového formátu.Tajemník úřadu odpovídá za průběh přijímacího nebo výběrového řízení se zaměstnancem a uložení všech dokladů personální agendy a jejich doručení mzdové účetní. Tento postup se přiměřeně použije i při sjednání dohody o práci konané mimo pracovní poměr.
6. Před vznikem pracovního poměru příslušný vedoucí odboru seznámí zaměstnance s jeho právy a povinnostmi a s pracovními a mzdovými (platovými) podmínkami, za nichž má práci konat, a v případech, kdy to vyplývá z právních předpisů nebo kdy to je pro výkon práce potřebné, zajistí, aby se zaměstnanec před sjednáním pracovní smlouvy podrobil vstupní lékařské prohlídce.
7. Všichni vedoucí zaměstnanci v rozsahu své řídící působnosti zajišťují rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky včetně odměňování za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání, a v pracovněprávních vztazích nepřipustí jakoukoliv diskriminaci. Za diskriminaci se nepovažují případy, které stanoví zákoník práce nebo zvláštní právní předpis.
8. Žádný zaměstnanec nesmí při výkonu práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiného účastníka pracovněprávního vztahu a nesmí tato práva a povinnosti vykonávat v rozporu s dobrými mravy. Ve věcech zneužití výkonu práv a povinností vyplývajících z pracovně právních vztahů se zaměstnanci mohou obrátit na zástupce Odborové organizace Miroslavu Tomanovou.
9. Zaměstnavatel nebude zaměstnance jakýmkoliv způsobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Dodržování této zásady zajišťují všichni vedoucí zaměstnanci v rozsahu své řídící působnosti.
10. Ve věcech rovného zacházení mezi muži a ženami nebo diskriminace se zaměstnanci mohou obrátit na zástupce Odborové organizace Miroslavu Tomanovou.
11. Manželé, druh a družka, sourozenci, rodiče a děti nemohou být zaměstnáni na pracovních místech (ve funkcích), v nichž by byl jeden z nich podřízen druhému nebo podléhal jeho přímé kontrole; výjimky může v odůvodněných případech povolit tajemník pokud nejde o výkon pokladní nebo účetní činnosti.
12. V pracovní smlouvě se uvede
jméno zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele , druh práce a místo
výkonu práce (bližší označení druhu a místa výkonu práce) a den nástupu do
práce, popřípadě i souhlas zaměstnance s vysíláním na pracovní cesty a další
podmínky, na nichž mají účastníci zájem (např. doba trvání pracovního poměru,
zkušební doba, kratší pracovní doba, zasílání mzdy na účet zaměstnance).
Dále se v pracovní smlouvě, popřípadě v písemné informaci zaměstnavatele, kterou zaměstnanci předá do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru, uvede údaj o délce dovolené, popřípadě způsob určování dovolené, údaj o výpovědních dobách, údaj o mzdě a způsobu odměňování, splatnosti mzdy, termínu výplaty mzdy, místu a způsobu vyplácení mzdy, údaj o týdenní pracovní době a rozvržení pracovní doby a údaj o kolektivní smlouvě, která upravuje pracovní podmínky zaměstnance. Předání písemné informace zaměstnanci podle předchozí věty zajišťuje zaměstnanec pověřený vedením personální agendy; písemná informace se nepředává zaměstnanci, s nímž byl pracovní poměr sjednán na dobu kratší než jeden měsíc.
13. Zaměstnanec je povinen podle pokynů zaměstnavatele vykonávat všechny práce, odpovídající druhu práce sjednanému v pracovní smlouvě, a to na kterémkoliv pracovišti zaměstnavatele ve sjednaném místě výkonu práce.
14. Vedoucí zaměstnanci pověření vedením na jednotlivých stupních řízení jsou oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.
15. Při nástupu do práce seznámí zaměstnance zaměstnanec pověřený vedením personální agendy s pracovním řádem a s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, dále s kolektivní smlouvou, všemi platnými vnitřními předpisy zaměstnavatele vydanými podle § 305 nového zákoníku práce, organizačním řádem a s předpisy o ochraně utajovaných skutečností..
Čl. 3
Změny pracovního poměru
16. Sjednaný obsah pracovní smlouvy lze měnit jen písemnou dohodou, nejde-li o změny, které je podle právních předpisů zaměstnavatel oprávněn nebo povinen provést i bez souhlasu zaměstnance. Dohodu o změně pracovní smlouvy jménem zaměstnavatele uzavírá tajemník jedno vyhotovení této dohody se vydává zaměstnanci.
17. Převedení zaměstnance na jinou práci, vyslání na pracovní cestu nebo přeložení k výkonu práce do jiného místa lze uskutečnit za podmínek stanovených zákoníkem práce. Na pracovní cestu lze na dobu nezbytné potřeby vyslat zaměstnance, s kterým byla tato podmínka dohodnuta. Na pracovní cestu zaměstnance vysílá bezprostředně nadřízený zaměstnanec, vyslání na zahraniční pracovní cestu podléhá souhlasu Rady MČ. Vedoucí zaměstnanec vysílající zaměstnance na pracovní cestu určí podmínky pracovní cesty a vyznačí je na cestovním příkazu.
18. K uzavření písemné dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u zaměstnavatele je oprávněn pouze statutární zástupce zaměstnavatele. Dočasně přidělenému zaměstnanci ukládá pracovní úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci bezprostředně nadřízený vedoucí zaměstnanec.
19. Příslušný vedoucí zaměstnanec je povinen informovat zaměstnance agentury, který je k němu dočasně přidělen k výkonu práce, o nabídce volného pracovního místa, a to bez zbytečného odkladu.
Čl. 4
Skončení pracovního poměru
20. Žádost o rozvázání pracovního
poměru dohodou, výpověď, okamžité zrušení pracovního poměru nebo zrušení
pracovního poměru ve zkušební době podává zaměstnanec písemně a zpravidla
osobně doručuje do podatelny úřadu, který mu potvrdí příjem, vyznačí den jeho
přijetí a neprodleně je postoupí
tajemníkovi.
21. Byla-li s vedoucím zaměstnancem dohodnuta možnost odvolání z pracovního místa a vzdání se pracovního místa, odvoláním z pracovního místa vedoucího zaměstnance ani vzdáním se pracovního místa jeho pracovní poměr nekončí. Dohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem na rozvázání pracovního poměru, skončí pracovní poměr sjednaným dnem. Jinak se postupuje podle pracovněprávních předpisů.
22. Při skončení pracovního poměru je zaměstnanec povinen pořídit písemný přehled nesplněných pracovních úkolů a seznámit svého bezprostředně nadřízeného se stavem prací a s tím, co je třeba v nejbližší době zařídit. Dále je povinen odevzdat osobní a pracovní pomůcky a jiné věci náležející zaměstnavateli. U zaměstnanců, kteří mají hmotnou odpovědnost, se provede inventarizace svěřených hodnot. O předání úkolů, odevzdání věcí, vyrovnání závazků a inventarizaci svěřených hodnot se pořídí zápis, jehož jedno vyhotovení se vydá zaměstnanci. Ustanovení tohoto bodu platí i pro skončení dohody o pracovní činnosti.
23. Při skončení pracovního poměru a dohody o pracovní činnosti je mzdová účetní povinna vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání, a to nejpozději v den skončení pracovního poměru. Pracovní posudek zaměstnanci vydá na jeho žádost tajemník nejpozději do 15 dnů ode dne podání žádosti, zpravidla však ne dříve než v době dvou měsíců před skončením pracovního poměru zaměstnance.
Čl. 5
Zastupování a předávání funkcí
24. Nepřítomného zaměstnance zastupuje zaměstnanec, který má toto
zastupování stanoveno v pracovní náplni nebo pověřený jejich společným
nadřízeným.
25. Má-li být vedoucí zaměstnanec po dobu delší než jeden měsíc zastupován, nebo má-li předat svou funkci, je třeba pořídit o tom zápis, v němž se zejména uvede stav plnění pracovních úkolů a důležité okolnosti spojené s jejich zabezpečením.
26. Opouští-li jiný zaměstnanec na dobu delší než dva měsíce nebo trvale své pracovní místo, je povinen před odchodem předat písemný přehled nesplněných a rozpracovaných pracovních úkolů bezprostředně nadřízenému vedoucímu zaměstnanci. U zaměstnanců, kteří mají hmotnou odpovědnost, se provede inventarizace svěřených hodnot.
Část III
Povinnosti zaměstnanců
27. Zaměstnanec je povinen podle pokynů zaměstnavatele konat v rozvržené týdenní pracovní době osobně práce podle pracovní smlouvy, tj. všechny práce odpovídající druhu práce sjednanému v pracovní smlouvě, a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru. Dodržováním povinností se rozumí řádné plnění povinností vyplývajících pro zaměstnance z pracovního poměru, stanovených zejména v zákoníku práce, v dalších právních předpisech vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, blíže rozvedených v tomto pracovním řádu, popřípadě vyplývajících z dalších vnitřních předpisů (směrnic, příkazů apod.) zaměstnavatele.
28. K povinnostem zaměstnanců vyplývajícím z pracovního poměru patří zejména tyto povinnosti:
- pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy; má-li zaměstnanec za to, že pokyn vydaný příslušným nadřízeným je v rozporu s právními předpisy, je povinen na to upozornit nadřízeného na vyšším stupni řízení;
- při práci dodržovat zásady spolupráce s ostatními zaměstnanci a dbát, aby nebyly narušovány dobré mezilidské vztahy na pracovišti;
- plně využívat pracovní doby a výrobních prostředků k vykonávání svěřených prací, být na začátku pracovní doby již na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení pracovní doby, dodržovat stanovené přestávky na jídlo a oddech a bezpečnostní přestávky;
- plnit kvalitně, hospodárně a včas pracovní úkoly, prohlubovat si (udržovat, obnovovat) soustavně kvalifikaci potřebnou k výkonu práce podle pracovní smlouvy, účastnit se na pokyn zaměstnavatele školení k prohloubení této kvalifikace;
- dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, a dodržovat také ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, s nimiž byli řádně seznámeni;
- nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště;
- na pokyn tajemníka se podrobit zjištění, zda zaměstnanec není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek;
- nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci, nekouřit při práci, jestliže v důsledku kouření může dojít k bezprostřednímu ohrožení života, zdraví nebo majetku, nekouřit na schůzích, poradách a jednáních konaných v uzavřených prostorách, a dodržovat zákaz kouření na pracovištích stanovený zvláštními právními předpisy;
- řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem, střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím, a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele;
- na vyzvání vedoucího předložit ke kontrole věci, které vnášejí a vynášejí do/z objektu zaměstnavatele, popřípadě se podrobit osobní prohlídce; osobní prohlídku může provádět jen osoba stejného pohlaví;
- vyžádat si předchozí písemný souhlas k výkonu jiné výdělečné činnosti shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele ;
- plnit své povinnosti při předcházení škodám, zejména počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a majetku, ani k bezdůvodnému obohacení, a na hrozící škodu upozornit bezprostředně nadřízeného nebo jiného vedoucího zaměstnance;
- zakročit k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli, jestliže je zákroku neodkladně třeba a zaměstnanci v tom nebrání důležitá okolnost a nevystavil by tím vážnému ohrožení sebe, ostatní zaměstnance, popřípadě osoby sobě blízké;
- zjištěné závady ve vytvořených pracovních podmínkách oznámit svému bezprostředně nadřízenému nebo jinému vedoucímu zaměstnanci;
- neužívat bez souhlasu zaměstnavatele pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele, včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení,
- hlásit zaměstnanci pověřenému vedením personální agendy změny ve svých osobních poměrech, změnu bydliště a změnu zdravotní pojišťovny;
29. K povinnostem vedoucích zaměstnanců vyplývajícím z pracovního poměru dále patří, v rozsahu jejich řídící působnosti, zejména tyto povinnosti:
- řídit, kontrolovat a co nejlépe organizovat práci podřízených zaměstnanců;
- pravidelně hodnotit pracovní výkonnost zaměstnanců a jejich pracovní výsledky, oceňovat iniciativu a pracovní úsilí podřízených zaměstnanců;
- zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů, vést zaměstnance k dodržování povinností vyplývajících z pracovního poměru a zajišťovat, aby nedocházelo k porušování nebo neplnění povinností;
- plnit vůči zaměstnancům, popřípadě zástupcům zaměstnanců povinnosti, týkající se jejich práva na informace a projednání stanovených záležitostí;
- vytvářet příznivé pracovní podmínky a plnit úkoly stanovené zaměstnavateli při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
- zabezpečovat odměňování zaměstnanců v souladu se zákoníkem práce, kolektivní smlouvou, a pracovní smlouvou a diferencovat mzdu zaměstnanců podle jejich výkonnosti a zásluh o konečné výsledky práce, při respektování zásady stejné mzdy za stejnou práci a práci stejné hodnoty;
- vytvářet příznivé podmínky pro zvyšování odborné úrovně zaměstnanců;
- zabezpečovat přijetí včasných a účinných opatření k ochraně majetku zaměstnavatele;
Část IV
Pracovní doba, překážky v
práci a dovolená
Čl. 6
Délka a využití pracovní doby
30. Stanovená týdenní pracovní
doba je nejvýše 40 hodin; v této pracovní době není započtena denní
třicetiminutová přestávka na jídlo a oddech.
31. Na všech pracovištích
zaměstnavatele se uplatňuje pružné rozvržení pracovní doby při rovnoměrném
rozvržení. Provozní doba je stanovena pondělí až čtvrtek 07:00 – 20:00.
Základní pracovní doba je stanovena:
pondělí 08:00 12:00 13:00 17:00
úterý 09:00 12:00 13:00 15:00
středa 08:00 12:00 13:00 17:00
čtvrtek 09:00 12:00 13:00 15:00
pátek 09:00 11:00
Volitelný počátek pracovní doby je od 7,00 do 9,00 hodin, volitelný konec pracovní doby je od 14:00 do 20:00 tak, aby každý zaměstnanec odpracoval příslušný počet hodin v průběhu pracovního týdne. Výjimky povoluje tajemník ÚMČ.
Přestávka v práci v trvání 30
minut se stanoví od 12,00 do 12,30 hodin. V úřední den (pondělí a
středa) se stanoví od 12,00 do
Pevná pracovní doba pro případ překážek v práci na straně zaměstnavatele, pro případ pracovních cest atp. je stanovena:pondělí až pátek 08:00 až 16:00.
32. Vedoucí zaměstnanci kontrolují dodržování a využívání pracovní doby. K tomu účelu se vede kniha příchodů a odchodů, do níž jsou zaměstnanci povinni se zapisovat; do této evidence (knihy) je zaměstnanec povinen zapsat též pozdní příchod na pracoviště, předčasný odchod z něj a každé opuštění pracoviště s uvedením důvodů nepřítomnosti;
K předčasnému odchodu a dočasnému opuštění pracoviště je zaměstnanec povinen vyžádat si předchozí souhlas svého bezprostředního nadřízeného.
33. Z neomluveného zameškání pracovní doby se vyvozují důsledky zejména krácením dovolené, výpovědí z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci a výjimečně i okamžitým zrušením pracovního poměru, jde-li o zvlášť hrubé porušení povinnosti. O tom, zda jde o neomluvené zameškání pracovní doby, rozhoduje tajemník v dohodě s odborovou organizací.
34.. Tajemník může zaměstnanci nařídit práci přesčas nebo může souhlasit s prací přesčas za podmínek, které vymezuje § 93 nového zákoníku práce.
35. Vstup zaměstnanců, popřípadě jiných osob na pracoviště od 22,00 hodin do 6,00 hodin a ve dnech pracovního volna a pracovního klidu je možný jen se souhlasem tajemníka nebo jím pověřeného zaměstnance.
Čl. 7
Dovolená
36. Dobu čerpání dovolené určuje bezprostřední nadřízený na základě plánu dovolených, který se sestavuje na základě žádostí zaměstnanců a potřeb zaměstnavatele nejdéle do konce května běžného roku a to na následujících 12 měsíců. Při nástupu dovolené je nadřízený zaměstnanec povinen odevzdat mzdové účetní vyplněný doklad o nástupu dovolené.
37. Vedoucí zaměstnanci určí zaměstnancům dovolenou tak, aby byla vyčerpána do konce kalendářního roku. V případě, že dovolená nebude zaměstnancem vyčerpána do konce kalendářního roku , předá mzdová účetní přehled nevyčerpaných dovolených tajemníkovi.
38. Zaměstnanci, který nemohl dovolenou vyčerpat do konce kalendářního roku, musí být dovolená poskytnuta nejpozději do konce příštího kalendářního roku. Je-li takto převedena dovolená do příštího kalendářního roku, je příslušný vedoucí zaměstnanec povinen určit zaměstnanci čerpání této dovolené nebo její části nejpozději do 31. října příštího kalendářního roku.
39. Nemůže-li být zaměstnanci určeno čerpání dovolené ani do konce příštího kalendářního roku z důvodu čerpání rodičovské dovolené, je příslušný vedoucí zaměstnanec povinen určit zaměstnanci čerpání této dovolené nebo její části po skončení rodičovské dovolené.
40. Zaměstnanci jsou povinni před nástupem dovolené oznámit svému bezprostřednímu nadřízenému místo pobytu o dovolené. Nebyl-li zaměstnanci nástup dovolené určen, může dovolenou nastoupit jen se souhlasem svého bezprostředně nadřízeného. Nebyl-li nástup dovolené zaměstnanci určen ani do 31. října příštího kalendářního roku, je dnem nástupu na tuto dovolenou nebo její část první následující pracovní den.
46. Skutečný den nástupu dovolené a den opětovného nástupu do práce schvaluje svým podpisem na předepsaném tiskopisu tajemník.
Část V
Odměňování zaměstnanců a cestovní náhrady
Čl. 8
Plat a odměna za pracovní pohotovost
47. Plat a odměna za pracovní pohotovost zaměstnanců se řídí právními předpisy a kolektivní smlouvou.
Čl. 9
Pracovní cesty
48. Zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu přísluší cestovní náhrady podle zákoníku práce, právních předpisů vydaných k jeho provedení a kolektivní smlouvy.
Část VI
Odpovědnost za škodu
49. Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil, a zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla, za podmínek a v rozsahu stanovených pracovněprávními předpisy. Dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování a dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů uzavírá se zaměstnanci tajemník.
50. Zaměstnanec, který způsobil škodu zaměstnavateli nebo zjistil, že mu škoda vznikla, ohlásí to ihned svému bezprostřednímu nadřízenému. Ten je povinen ohlásit vznik škody tajemníkovi, který zajistí vyšetření okolností, za kterých ke škodě došlo.
51. Škodu, která vznikla zaměstnanci, ohlásí poškozený bez zbytečného odkladu zpravidla svému bezprostředně nadřízenému. V hlášení uvede, jak ke škodě došlo a podle povahy případu i další údaje, zejména jména svědků, kteří mohou dosvědčit tvrzené skutečnosti. Jde-li o pracovní úraz, je povinen oznámení o něm vedle postiženého učinit též zaměstnanec, který byl svědkem úrazu nebo se o něm nejdříve dozvěděl. Bezprostředně nadřízený postiženého se ihned přesvědčí, zda bylo zajištěno lékařské ošetření; pokud se tak nestalo, zajistí je neprodleně. Sepsání záznamu o pracovním úrazu zabezpečí zaměstnanec pověřený vedením personální agendy.
52. O výši požadované náhrady škody, kterou zaměstnanec způsobil zaměstnavateli, a o výši náhrady škody zaměstnanci, za kterou odpovídá zaměstnavatel, rozhodne Rada MČ. K tomu účelu lze jako poradní orgán zřídit škodní komisi.
Část VII
Péče o zaměstnance
Čl. 10
Stravování, ochrana osobních věcí
53. Zaměstnavatel umožňuje zaměstnancům stravování v rozsahu doby stanovené pro jídlo a oddech.
54. K ochraně majetku zaměstnavatele a k ochraně osobních věcí zaměstnanců vytváří zaměstnavatel vhodná bezpečnostní opatření. To nezbavuje zaměstnance povinnosti chránit takový majetek před poškozením a ztrátou.
65. Přinese-li zaměstnanec do práce věci, které obvykle zaměstnanci do práce nenosí, jako větší částku peněz, klenoty a jiné cennosti, umožní mu na požádání jeho bezprostřední nadřízený jejich bezpečnou úschovu do konce pracovní doby.
66. Zaměstnavatel nezajišťuje úschovu dopravních prostředků, jimiž zaměstnanci přijíždějí do práce.
Čl. 13
Péče o kvalifikaci zaměstnanců
63. Pracovní volno a náhradu mzdy zaměstnancům při zvyšování kvalifikace poskytne zaměstnavatel jen tehdy, je-li předpokládané zvýšení kvalifikace v souladu s potřebou zaměstnavatele. V takových případech uzavře tajemník se zaměstnancem dohodu o zvýšení kvalifikace, se závazkem zaměstnance o jeho setrvání v pracovním poměru u zaměstnavatele po dohodnutou dobu.
64. Při nesplnění závazku podle uzavřené dohody o zvýšení kvalifikace je zaměstnanec povinen uhradit náklady nebo jejich část, které zaměstnavatel vynaložil na zvýšení jeho kvalifikace.
65. Bezprostřední nadřízený je povinen zajistit vedení evidence čerpání studijního volna zaměstnance a pravidelně kontrolovat průběh a výsledky jeho studia. V případech stanovených zákonem může předložit tajemníkovi návrh na zastavení poskytování pracovních úlev.
Část VIII
Společná a závěrečná
ustanovení
Čl. 14
66. Změny a doplňky pracovního řádu vydává tajemník
67. Zaměstnanci mohou do pracovního řádu nahlédnout v personálním útvaru.
Čl. 15
Účinnost
Tento pracovní řád nabývá účinnosti dnem 01.01.2007
V Praze – Ďáblicích dne 12.02.2007
..........................................................................
Vlastimil
Fouček, tajemník ÚMČ